Molitorův dům

Nájemní dům na rohu Kosinovy ulice a nábřeží Přemyslovců byl postaven v roce 1890 po zbourání pevnostních hradeb v okolí někdejší Hradské brány, která se brzy po dokončení začala označovat jako Dómská čtvrť (Domviertel).

Stavebníkem byl olomoucký velkopodnikatel – dnešními slovy developer – Moritz Fischer, který v letech 1882–1890 postavil v nejbližším okolí celkem 11 činžovních domů podle projektu stavitele a architekta Karla Starého staršího. Jejich spolupráce pak pokračovala až do roku 1902 na mnoha dalších parcelách zrušené olomoucké pevnosti. Moritz Fischer si za sídlo své firmy vybral nedaleký dům na dnešním nábřeží Přemyslovců č. 8 (dnešní budova České pojišťovny).

Jako nárožní obdržel Molitorův dům hned dvě adresy: Radeckého – Radetzkystrasse 7 a Nábřeží – Uferstrasse 16. Střídavě se používaly obě.

Dvoukřídlý nárožní dům s průčelím zakončeným věží vyrostl v roce 1890 zároveň s dalšími čtyřmi sousedními činžáky (stavební povolení se schvalovalo pro všech pět domů naráz) a stavba proběhla na dnešní poměry neuvěřitelně rychle. Zahájena byla 17. března, v srpnu byla hrubá stavba zastřešena, 25. října kolaudována a na konci roku už jsou zde hlášeni první obyvatelé. Už od prosince 1890 žil v suterénním bytě Robert Larisch s manželkou Sabinou, uváděný v arších sčítání lidu jako „správce domu ve službách pana Fischera“.  

Architekt Starý fasádu pojal ve stylu vídeňských neorenesančních nájemních paláců. Na bohatě členěném průčelí se nacházejí tři balkóny nesené toskánskými a korintskými sloupy, zdobené štukovými reliéfy s alegoriemi malířství, sochařství, architektury a hudby.  

V domě se nacházelo osm velkometrážních tří až čtyřpokojových bytů ve třech poschodích přístupných po eliptickém vřetenovém schodišti a v suterénu správcovský byt, sklepy, prádelna, sklad uhlí a stolařská dílna. Ve všech bytech byla k dispozici velká kuchyně, koupelna (někdy bez vany), samostatná toaleta, kabinet a pokoj pro služku.

Mezi prvními nájemníky byli také Julius a Teresie Molitorovi, kteří po krachu Fischerovy stavební společnosti v roce 1904 dům odkoupili.  

Julius Molitor (1848–1910) pocházel ze staré olomoucké pekařské rodiny, uváděné v matrikách od 17. století. Také jeho otec Florian Molitor byl pekařským mistrem. Julius se ale dal na vojenskou dráhu a postupně se vypracoval na majora rakouské armády, velitele pobočky 13. zeměbraneckého pěšího pluku „Olomouc“ v Šumperku. Za své vojenské zásluhy byl vyznamenán rytířským Řádem Františka Josefa.